Cu+Sn=???

2. října 2017 v 8:00 | Verunka |  Články
Tak teda prrrr! Původně zde měl dostat prostor můj bráška Vítek, ale množí se spekulace, zkrátka zaslechla jsem nějakou šeptandu, no prostě říká se, že jak je to jako s tou mojí známostí, s Péťou v bronzu. Že je to prej holej nesmysl. Tak to teda není!


Péťa opravdu existuje. A je to hrozně milý chlapec. Pravda, trochu chladný, to víte - bronz (Cu+Sn). Ale myslí to se mnou upřímně. A to se počítá. Jenomže já vím, odkud vítr fouká. Je v tom ta ségra! Chce nám to zkazit a šíří bludy úřední obludy. Nemůže přenést přes srdce, že jsem mladá, krásná a chytrá. Ale já se Petříčka nevzdám, budu za něj klidně bojovat!


Mám zkrátka trochu pech. Jako tuhle, potkala jsem jednu slavnou dvojici a taky mi to nikdo nevěřil. Šimon s Garfuňkelem, znáte? Prej jestli se se mnou můžou vyfotit, tak říkám, že jo. Hledali v Praze nějakej most či co, myslím přes rozbouřený vody. (Tak nevím, že by Vltava?) Mluvili sice "englicky", ale já jim docela rozuměla. Pokud někdo pochybuje, tak mrkejte na drát, mám fotečku jako důkaz!


Taky jsem pěkně načuřená, protože někdo "kompetentní" rozhodnul, že volby budou akorát před mými narozeninami. Chystala jsem supr oslavičku, ale všichni budou asi pěkně vyšťavený z toho, komu dají svůj hlas. Tož si sedneme s tatkou, mamkou a s Víťasem a urobime si to kurňa po našem, jen v kruhu rodinném... Tak good luck a volte Mažňáka! Smějící se

 

Konec velkých prázdnin

18. září 2017 v 8:00 | Verunka |  Články
Tak a máme po prázdninách, paní Müllerová! No, on už to bude skoro měsíc, ale já se zase tak často k počítači nedostanu a taky mi to chvilku trvá, než něco napíšu. Tak buďte prosím lehce shovívaví. Děkuji.

Čekáme na tátu. Kde, to se raději ani neptejte. Ostatně, je to tam napsané...

Jó prázdniny. Může mi někdo z vás vysvětlit, proč hezké věci tak rychle utečou a ty nepříjemné se vlečou jako týden před výplatou? A aby toho nebylo málo, měla jsem prázdniny jenom poloviční, jelikož jsem celý červenec ještě chodila do školky, kde nám na konci měsíce řekli: "Na shledanou, do začátku září vás nechceme vidět".

Ale i tak jsem si to hezky užila. Mám pocit, že to byly takové moje první opravdické prázdniny, se vším všudy. Mohla jsem chodit později spát a ráno později vstávat. Sama v Praze, jelikož mi téměř všechny kamarádky někam odjely. První samostatný výlet za babičkou. A taky pár dní v přírodě, na farmě, s mamkou a taťkou.

Tajtrlík - to je ten kůň, nikoliv ta paní. Oba byli nesmírně laskaví a tolerantní ke křehkému děvčátku z města, tedy ke mně. Bohužel mi nikdo neprozradil, kam se do toho koně leje benzín :-(

Jak už jsem naznačila, v Praze to byla trochu nuda. Přes den jsem hlavně pomáhala tatínkovi zaopatřovat malého Vítka, protože maminka pořád pracuje jako ďas, abychom se měli. A my se máme!

Odpoledne jsme za pěkného počasí trávili v pražských parcích a luzích, kde jsme většinou hledali trochu toho stínu a nějaké občerstvení, jelikož letošní léto bylo opravdu HOT!

Péťa v bronzu - moje velká prázdninová láska. S nikým předtím jsem si tak nerozuměla. Trošku nám to kazila jeho ségra, to je ta holka v popředí, s bronzovým pozadím, v betonovém prostředí.

Můj výlet za babičkou by vydal na samostatnou knihu, či spíše článek (tak snad někdy v budoucnu ztratím ostych a trochu se rozepíšu Smějící se). Poznamenám jen toliko, že už jsem zase o fous samostatnější.

Návštěvou na farmě jsem si zase připomněla naší dávnou dovolenou v Rakousku. Možná si i vybavíte poměrně zábavné video právě odtamtud. To víte, se zvířátky je to těžké, musíte si k nim totiž najít cestu. Mně to chvilku trvalo, ale nakonec to dopadlo výborně. I na koníkovi jsem si zajezdila. Tak vidíte, že nejsem žádná fiflena z města. Tak šup do práce, už je půlka září Mrkající.

Eng´galali enkolong einoto

27. srpna 2017 v 8:00 | Ježibejbíz |  Články
 


Malý pívo slaví

7. srpna 2017 v 8:00 | Kolektiv autorů |  Články

Vítku, za sebe bych ti ještě popřála hlavně pevný krok a ať nikdy nešlápneš vedle nebo do ho... Smějící se
* * *
Všechny ostatní bych zase ráda informovala, že na pár dní opouštím svou kancelář a odjíždím s babičkou na dovolenou. Pokud byste tedy ode mě něco potřebovali, máte s velkou pravděpodobností smůlu, jelikož telefon si neberu a e-mailovou schránku si nevybírám. Budu se na vás těšit zase za týden! Vaše Verunka


Kam zmizel Vítek?

4. srpna 2017 v 17:36 | Táta |  Bublina
Společenská hra pro horké letní večery. Náš synek kamsi zmizel. Najdete ho? Trpělivost se vyplácí. Deset nejrychlejších obdrží ruční ventilátor z Aliexpressu na 286 tužkových baterií. Baterie nejsou součástí dodávky.


Něco o Vítkovi

31. července 2017 v 17:06 | Verunka |  Články
Můj brácha Vítek je zcela určitě písečný typ. Písečák, pískař nebo taky pískoň. Že jste o nich dosud nic neslyšeli? S městem Písek to nemá nic společného. Je to totiž patologická posedlost jistým sypkým materiálem. Prostě vám to nedá a musíte uhánět na nejbližší pískoviště a v pokročilejším věku dokonce na nějakou poušť, nejlépe na Saharu či Kalahari.


Bohužel, tito lidé jsou v podstatě chudáci. Neboť aby byli neustále v kontaktu se svým oblíbeným materiálem, sypou si ho, kam jen můžou. Do tašek, za tričko, do kalhot, do bot, pod čepici, ale dokonce i do nádrže automobilu. Vrcholem jejich podivného lopocení je, když se mohou naložit do vany plné písku, kde se zahrabou až po uši.


Někteří pískaři dokonce svůj posvátný materiál konzumují. Z počátku je to trochu nepohodlné, ale po čase si zvyknete. Stejně jako můj bráška, který měl nedávno příležitost pochutnat si na první porci letošního čerstvého písečku. Možná na těchto fotkách nevypadá úplně spokojeně, ale to bylo způsobeno velkým vedrem a suchem. Vítek zkonzumoval rovné tři kyblíčky. A pokud si právě pokládáte otázku, co na to jeho zoubky, musím vás ujistit, že všech pět zůstalo bez poškození.


Co je však horší a neodpustitelné, že někteří lidé si pískaře při jejich svačince fotografují nebo si s nimi dokonce pořizují tzv. "selfies". Lidská chamtivost a nerespektování svobody druhého způsobují, že kontakt s těmito plachými jednici je stále vzácnější, až téměř nemožný. Pokud byste chtěli Vítkovi udělat radost, kupte mu nějaký ten pytlík písku (nejraději má kačírek) a zašlete mu ho k nám domů. Určitě bude mít velkou radost!

Už je to tady!

26. července 2017 v 14:47 | Vítek |  Články
Přátelé, 25. červenec 2017 si všichni zapište do svých memo zápisníčků tučným písmem a pro jistotu ještě zvýrazněte nějakou pěknou barvičkou.

Toho dne jsem se totiž po dlouhých měsících, plných zkoušek a testů, vzepřel zemské gravitaci a konečně se postavil na vlastní nohy. Už nemusím svým drahým rodičům viset na krku!


Nebylo to vůbec jednoduché a stálo mě to opravdu mnoho sil. Pro ty, kteří by snad pochybovali o mém výkonu, uvádím, že při pořizování fotografií nebylo použito žádných drátků či provázků, ani jiných scénických triků.

Zatím stojím jen s oporou a velmi krátce, mé netrénované nožky jsou ještě slabé a celá tato procedura mě poměrně rychle vyčerpává. Naštěstí jsem se kdysi v Tibetu naučil, jak nabrat zpět své ztracené síly. Ommmmmm...


Musím také konstatovat, že se od této chvíle pro mě otevírají dosud netušené možnosti. Například, mohu si dopřát kvalitní a pohodlnou obuv a nemusím již vyrážet na vycházky trapně "na ostro", tedy jen v ponožkách. Dále, vždycky mě v autobuse fascinovala ta dvě čísla, počet míst k sezení a počet míst k stání. Nyní se nemusím strachovat, že mi starší generace obsadí všechna sedadla. Místečko k stání pro mě se vždycky najde. A také si konečně mohu vyzkoušet, jaké to je, stát v autobuse na jedné noze a ještě ne na své Smějící se.

E-shop

1. července 2017 v 8:00 | Správce |  Články
Vážení hudební přátele a příznivci kvalitní zábavy,

máme velice milou povinnost, představit vám nově otevřený e-shop, až po půdu nabitý nahrávkami a videoklipy známé komické dvojice V+V. Navíc vám hodláme i do budoucna nabízet exkluzivní edice kompaktních disků a DVD z vydavatelství Filousek records, které byste marně hledali u konkurence.

Dnes se zaměříme na dvě naše želízka v ohni. V první řadě se jedná o tzv. bestovku neboli To nejlepší z oslav Verunčiných narozenin II. Ano, jde již o druhé pokračování, a komu první výběr utekl, prozradíme, že zde najdete obrovské množství populárních písní, poutavých vyprávění, veselých historek a dokonce i pár nestárnoucích anekdot v podání Verunky a hostů, které si pozvala. Cena CD je více než lidová: 999,-Kč. Pokud tedy zrovna přemýšlíte o vhodném dárku pro své blízké, možná jsme Vám právě dali skvělý tip.


Pro ty, co zrovna nefandí mluvenému slovu a raději se zaposlouchají do kvalitní muziky, nabízíme zbrusu novou kompilaci Na Víťově porodu 3 s hity jako: "Narodil se Vítek pán, veselme se!", "Ach synku Vítku", "Vítek sa plenkou odieva", "Jak si krásné Víťátko" nebo "Chtiec aby Víťa už spal". Všechny skladby nazpívali naši přední zpěváci v čele s Verunkou, Ilonou Csákovou, Josefem Zímou či Dádou Patrasovou. Nečekejte na dlouhé zimní večery a zazpívejte si již dnes, společně s umělci, krásné písně o zázraku narození. Ke každému CD navíc pouze nyní obdržíte sadu samolepek s malým Víťou a otiskem jeho palce (podepsat se ještě neumí). Cena tohoto hudebního pokladu byla opět stanovena tak, aby sotva pokryla náklady spojené s výrobou. Kromě toho, splátky na nový ředitelův Mercedes nejsou zrovna nejnižší, takže cena za CD se vyšplhala na 1499,-Kč. I tak je to špičková kvalita doslova "za babku"!

Rádi bychom rovněž upozornili na novinku, kterou chystáme letos na podzim. Jedná se o dvojalbum Best of pláč and vřískot. V hlavních rolích, jak jinak, Verunka a Vítek. Vedle vynikajících několikaminutových sólových vystoupení najdete na discích i pár srdceryvných duetů, které děti speciálně nazpívaly jen pro tuto desku! A podle dosavadních odborných ohlasů jsme vám právě pravděpodobně prozradili hudební událost tohoto roku a možná i adepty na ceny Grammy.


Veškeré uvedené tituly objednávejte na verunkacermakova.blog.cz nebo na adrese:

Studio Filousek
P.O. BOX 11
Praha 4, 140 00

Obratem, kromě požadovaného zboží, obdržíte i rozsáhlý katalog léto/zima 2017, ve kterém si určitě vybere "to své" každý člen vaší rodiny. Přejeme příjemný poslech a hezké prázdniny!

Vysvědčení

27. června 2017 v 8:00 | Verunka |  Články

Tento týden nám končí školní docházka a děti ve školách dostanou jakýsi účet bez hostinského, neboli vysvědčení. Možná se Vám to nelíbí nebo s tím nesouhlasíte, ale to jak to všechno, co proti tomu můžete dělat.

My, děti ze stanice K podjezdu, bohužel žádné papírky od paní učitelky nedostaneme (ba ani lístek z EET kasy) a tak jsem požádala o takové virtuální vysvědčení mé nejbližší...


Jako první přišel na řadu tatínek: "Verunka je velice krásné, chytré, šikovné a pracovité děvčátko. Někdy dokonce mé otčí oči zaplaví neutuchající příval slz, že mě potkalo takové štěstí a to děvčátko se narodilo právě mně, tedy nám. Ovšem ani ten nejlepší motor nemůže jet stále na plný výkon a tak i Verunka má své lepší a horší dny. A den začíná ránem, to je někdy problém. Tedy konkrétně dostat Verunku z postýlky. Ne vždy se to podaří včas a potom nezbývá čas na ostatní maličkosti, jako je snídaně, čištění zoubků či oblékání. Ale musím uznat, že do školky jsme zatím dorazili vždy včas. ZATÍM!

Jako příčinu všech těchto problémů vidím pravděpodobně špatnou večerní přípravu na odchod do postýlky. Neustálé (Verunčino) vymlouvání se na hlad, žízeň či dožadování se hlasité četby vede k pozdní večerce a spánkovému deficitu. Každopádně, během dne Verunka vše vykompenzuje svojí laskavou povahou a bujnou fantazií.

Moje hodnocení, příprava na odchod do postýlky 3-, vstávání a příprava na odchod do školky 4, osobní hygiena 2-, komediální talent a bujná fantazie 1, základy vaření a kuchyňské práce 1.


Jako další přišel na řadu, trochu netradičně, bráška Vítek: Velunka je můj největší milášek, hezky si se mnou hlaje (plavda, mohla by i tlochu častěji), pelfektně mě umí lozesmát a klásně zpívá. Na lozdíl od ostatních soulozeneckých dvojic mě vůbec nebije ani jinak neubližuje. Dokonce mi někdy půjčuje svoje hlačky. Ale pokakanou plenku vyměnit neumí. Já, Vítek, hodnotím takto: povinná péče o blášku 1, nepovinná péče o blášku 1, lozesmívání blášky 1*, přebalování plenek 3-.


Bráška se tedy na rozdíl od tatínka moc nepochlapil, ale to se dalo čekat. Prostě cejtí do budoucna konkurenci. Abych si trochu spravila náladu, zašla jsem za svojí milovanou maminečkou. Maminko, jak ty mě ohodnotíš?

Musím bohužel souhlasit s tím, co napsal tatínek. Ještě přidám, že Verunka už umí pěkně odmlouvat a rozčilovat se jako čertík Bertík. A možná někdy až zbytečně kvůli věcem pláče. Na druhou stranu to také nemá jednoduché. Bráška Vítek nás s tatínkem stojí spoustu času a sil, které bychom jinak rádi věnovali právě Verunce. Ale tím si prošla většina z nás, že?

Jsem hrozně ráda, že ve Verunce začínám mít spojence i co se týká ženských záležitostí. Myslím tím hlavně módu a všechno, co s tím souvisí. Verunka je velká parádnice a před zrcadlem tráví hodně času (stejně jako já), tak jí to někdy pochvalte. Co ovšem musím opravdu vyzdvihnout, jak krásně Verunka zpívá a maluje. Při zpěvu se doprovází na rozmanité hudební nástroje a ve školce sochá výrobky, jako na běžícím páse.

Mamka hodnotí: móda a kosmetika 1, nakupování a pohyb v obchodních centrech 1, hra na flétnu 1*, výtvarná výchova 1*, chování 2 (to za to zlobení a odmlouvání).


Tak já nevím, lidi. Trochu se to nějak zvrtlo, co ta dvojka z chování? V mým věku? A dokonce je tam i jedna čtyřka. Zasloužím si ještě vůbec to velké lízátko? A pokud ano, kdo mi ho koupí? Vždyť doma mi sladkosti odpírají, prý je to nezdravé, hlavně pro moje zoubky. Tak snad trocha zeleninky? Květáček, brokolice, dušená mrkvička? Doufám, že si to příští rok všechno opravím, aby tam byly jen samé jedničky!

A co si o mě vůbec myslíte vy, čtenáři? Strašně ráda bych slyšela něco pozitivního... Čekám.

Smíchov v Nuslích

18. června 2017 v 8:00 | Verunka |  Videa
Je to zkrátka stará vesta, že smích je kořením života. A kudy teče, tudy léčí. No, tak to u nás doma někdy vypadá jako u báby kořenářky nebo v léčebně. Nevěříte? Nabízím zbrusu nový počin Studia Filousek. Ti později narození už asi neví, co či kdo to vlastně je, tak to je mi jich vážně líto. Ale jak říká sama velká Bible: "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno." Zkuste samostudium tohoto blogu Smějící se.

Tradičně se nejedná o prosté home video, ale o malou artovku. Na vlastní oči se můžete přesvědčit, jaký je můj bráška Vítek raubíř. Za dlouhých zimních večerů spolu vedeme nekonečné debaty o tom, kdo koho vlastně rozesmává*. On mě nebo já jeho? Každopádně se malinko ztrácím v tom, kde bydlím. Na Smíchově či v Nuslích? Ups... Překvapený Ať Vám následující video dělá radost za chmurných dnů i v těžkých chvílích.

(* chtěla jsem napsat rozesmívá, ale bylo to vyhodnoceno jako chyba. Zní to strašně, co?)



Kam dál