Blahopřejeme!

7. srpna 2018 v 8:00 | Celá rodina |  Články
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Už je to tak. Čas prostě nezastavíme. Možná Vám to přijde nedávno, co Vítek přijel z porodnice a už jsou mu dva roky. Právě dnes.

Vítečku, přejeme Ti všechno nejlepší k narozeninám. Ať si pořád tak veselej, zdravej a skvělej kluk! Máme Tě moc rádi...

MÁMA & TÁTA & VERUNKA

 

Rozloučení

31. července 2018 v 8:00 | kVítek |  Články

S hlubokou lítostí v srdci a se slzou v oku Vám oznamuji, že jsem dnes doprovodil na poslední cestě svého dlouholetého kamaráda, DUDLÍČKA. Co jsme společně zažili veselých i smutných chvilek, co jsme strávili společných nocí. To vše tímto končí. Mám pocit, že ztrácím něco opravdu cenného.


Kamarád dudlíček zůstane navždy důstojnou součástí rané etapy mého života a nikdy na něj nezapomenu. Samozřejmě, není vyloučeno, že se k němu na sklonku života ještě vrátím.

O pár slov jsem požádal i našeho společného známého, křečka-pana Macuška, který v tuto dobu bojuje ve svém ořechovém příbytku s nesnesitelnými vedry.


Vokurka

25. července 2018 v 8:00 | Verunka |  Články
Hezký den, dnešek bude asi opět lehce tropický, ale tak to přece máme rádi, no ne? Počkejte v lednu, budeme klepat kosu a s láskou vzpomínat na červenec. Ale o tom jsem mluvit nechtěla.


Chtěla jsem říct, že je tu zase ta okurková sezóna, není o čem psát, a já si jedu konečně užít prázdniny u babiček. Týden u jedné a druhý týden s tou druhou, aby se mi holky nehádaly. Tak to má být. Chci totiž mít na co vzpomínat, až budu velká. ZÁŽITKY! Možná, že se o ně s Vámi podělím, jakmile se vrátím. Do té doby standardní nuda. Ale na to už jste snad zvyklí. Dlouho se tu na blogu nic neděje, a pak najednou hrc prc.

Teda pokud všichni nehoněj s fotoaparátem toho malýho hajzldědka, viz minulé články. To víte, že je to můj bráška? Dokonce, i když mě byl vyprovázet na nádraží, tak jediná věc, která toho prevíta zajímala, byla, jestli vlaky mají WC s tekoucí vodou. Ostuda. Normální sourozenec by projevil slzou lítost nad odjezdem své starší, milované sestry. Ne tak Vítek. Cynik. Tady je vidět, že víno a děti zrají s věkem.


Mimochodem, už víte, co jsme Vám to tuhle ukazovali za plod? Nikdo se nehlásí. Každopádně to není ani durian (bo to nesmrdělo), ani Miguel Indurain (bo to nejezdí na kole) či dokonce nové LP kapely Duran Duran. Dokonce to není ani plod platanu, jelikož tvar listů ani průřez plodem tomu neodpovídají. Takže asi velká nuselská záhada. Ale von ten ořech někdo rozlouskne...

A protože je ta "vokurka", tak jen tak pro pobavení nabízím náš snímek se Skřítkem a panem Chaplinem (teda doufám, že to byl on, jelikož vypadal trochu jako Hitler). Už je trochu starší (Chaplin, ne Vítek) a špatně se mu chodí. Většinou jenom sedí, ale byl milej (Chaplin, ne Vítek). Vítek je potvora, naši ho mají raději...

 


Vodník

21. července 2018 v 8:00 | Nusle Times
Opět byl spatřen. Kdo? No přece Poutník. A tentokrát nikoliv v blízkosti toalety! Jedná se samozřejmě stále o onoho chlapce s neotřelými politickými názory, o kterém jsme Vás již informovali dříve. Tentokrát ho objektiv pohotového reportéra zachytil v jednom nákupním centru.

Je těžké rozeznat kdo je kdo, ale měl by to být ten vlevo. Snad.

Není to jednoduché, ale postupně získáváme další a další informace o tomto mladém muži. Údajně by neměl mít nic společného s politikou. Všechno bylo prý dílem náhody. Jeho kamarádi se totiž shodou okolností jmenují Miloš a Andrej. Mezi malými dětmi jde o poměrně běžná jména.

Doslova před pár okamžiky se nám ovšem podařilo získat zásadní příspěvek, který potvrzuje, že s tímto jedincem není něco v pořádku. Jedná se zřejmě o jakýsi abnormální projev chování, zvaný aquaobsessio. Jak sami uvidíte, chlapec je posedlý vodou v jakémkoliv skupenství a množství. Obzvláště v současném suchém období jde o velice nešťastnou poruchu. Materiál jsme předali odbornému týmu pod vedením doc. Chocholouška k bližšímu rozboru.

Následující video je jen pro otrlé povahy. Slabší jedinci by jej raději neměli vůbec otvírat! V případě jakýchkoliv zdravotních potíží vyvolaných tímto snímkem kontaktujte svého osobního lékaře. A hlavně, určitě takovéto věci sami nezkoušejte! Naše redakce nenese za případné následky žádnou zodpovědnost!


Frňákovník

16. července 2018 v 12:20 | Verunka |  Články
Ach, jaká je ta příroda čarodějka! Onehdy jsme se vydali na procházku tím naším rozkopaným velkoměstem a v parku jsme narazili na opravdový poklad. Patrně si vzpomínáte na pohádku Tři veteráni, ve které princezně Bosaně naroste dlouhý chobot. Tuším, že to bylo po nějakých jablkách, a po hruškách se jí to zase spravilo.


Tak na to zapomeňte, je to jinak. Ve skutečnosti se takovéto věci stávají po pozření jiného plodu. A není to jablko, ale ořech. Roste na stromě zvaném frňákovník, to jediné se s pohádkou shoduje. Právě na takový strom jsme v parku narazili. Vnitřek ořechu se dokonce podobá jakémusi frňáku, jak ostatně můžete sami posoudit z fotografie.


No řekněte, není ta příroda kouzelnice? Můj malý mozeček zatím nedokáže pochopit, jak může něco takového vyrobit. Kolik dalších skvělých věcí mi zatím zůstává utajeno? Ale ruku na srdce, já vím, že ten strom není kouzelný. Možná by mi někdo z Vás dokázal napsat, jak se vlastně jmenuje. Pro jistotu posílám další fotografie.


Hezky si užívejte prázdniny a dovolené (hlavně ty rodičovské Mrkající), dávejte na sebe pozor a třeba se někdy někde potkáme, kdo ví. Zdraví ***Veru***

Poutník

12. července 2018 v 23:12 | Správce blogu |  Články
Pozor. Pronikly k nám informace, že se po České republice pohybuje zvláštní chlapec. Jeho identita je neznámá, stejně jako jeho úmysly. Nejčastěji se vyskytuje v blízkosti veřejných toalet, což nás přivádí na myšlenku, nechce-li tento mladý aktivista snad vyjádřit svůj názor k aktuální politické situaci.


Jako vždy, bychom rádi zůstali stranou politického i společenského dění, nicméně cítíme povinnost na tuto podivuhodnou skutečnost upozornit. I nadále budeme samozřejmě kroky tohoto individua sledovat.

Pokud byste snad měli to štěstí a na chlapce narazili, nepokoušejte se ho kontaktovat a raději se obraťte na nejbližší služebnu Policie ČR, případně volejte přímo doc. Chocholouška (601/123456).

Vítek se zoceluje

16. května 2018 v 12:19 | Vítek |  Články
V minulém týdnu jsem se na vlastní žádost zúčastnil speciálního, několikadenního výcviku pro přežití v tomto zlém světě, mezi prostým lidem kolujícím pod názvem "RAMBO KURZ".

Bylo mi jasné, že to procházka růžovým sadem rozhodně nebude. Nicméně, i tak jsem byl překvapen náročností toho soustředění. Mnozí z nás si sáhli na úplné dno, tedy ti, kteří nějaké dno měli. Byli tam totiž i bezední jedinci. A byli tam i bezdomovci.

Fotografie z "přijímače". Vítek Čermák ještě plný sil a optimismu.


Ze začátku vše vypadalo velice dobře. Krásné počasí, spousta kamarádů. Velitel byl přísný, ale spravedlivý a neustále si nás měřil jedním okem, které mu ještě zbylo po těžkých bojích. Denní režim byl jednouchý. Cvičení, jídlo a odpočinek.

Ovšem naše mladá a vypracovaná těla nesla fyzickou i psychickou zátěž statečně. Náročná cvičení jsme brali spíše jako společenskou hru pro více hráčů a velitele, s možností se pořádně vydovádět.

Cvičení probíhalo výhradně venku, za každého počasí, v přirozených i umělých překážkách. Ve skupině se našlo i pár odvážných dívek (vzadu Verunka s polštářkem na spaní).

V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že už nás nic nemůže zlomit. Ale opak byl pravdou. Velitel nařídil ztenčování porcí jídla pro všechny rekruty. A to se nemělo stát, vždyť oni nás chtěli připravit o naše lahodné mlíčko, které dostáváme od narození! Došlo k masivním protestům a situace se od té chvíle stala nepřehlednou.

Vyčerpaný a hladový voják nepohrdne ani takovou lahůdkou, jakou je kus dobrého, tvrdého kamene. Jeho konzumace prý zoceluje mléčný chrup.

Někteří z nás se odhodlali k zoufalým činům, jako byl například útěk do džungle a pojídání tamních produktů. Bohužel, kamarádi byli rychlejší než já a tak na mě zbylo jen kamení a písek. Moc dobře to tedy nechutnalo.

Už ani nevím, jak dlouho jsem v té džungli přežíval. Musel jsem se totálně zbláznit. Pamatuji si jen zvuk blížícího se vrtulníku a potom probuzení doma, ve své postýlce. Je to ta nejhezčí a nejmilejší věc na světě. Samozřejmě kromě jídla!

Z bezvýchodné situace mě zachránia moje milovaná sestřička Verunka, která si pro tyto účely vypůjčila helikoptéru (nebo vrtulník?).

(Rádi bychom podotkli, že některé věci, snad kromě odřeného nosu a naražené hlavy, pocházejí z Vítkova vyprávění a tudíž nemusejí být stoprocentně pravdivé.) Smějící se

Pozvánka na slet

30. dubna 2018 v 11:05 | Verunka |  Články
Zdravím Vás kolegyně z cechu čarodějného! Holky, doufám, že Vás dneska všechny o filipojakubské noci uvidím a pěkně si to užijeme. Vypadá to, že i počasí nám bude přát a ačkoliv některé z nás možná upálí na hranici, nenecháme si ničím zkazit radost.


Já už jsem minulý týden trochu trénovala zaklínání a hlavně jízdu na moto-koštěti. Dostala jsem totiž fungl nové, japonské, s obsahem 500cm3. Trošku to ještě hází, ale už z něj alespoň nespadnu.

U nás ve školce jsou přípravy v plném proudu a zasloužilé čarodějnice i čarodějný potěr se už nemůžou dočkat pondělního sabatu. Nabízím několik momentek z přípravného kempu na školičí zahradě. Jak můžete sami vidět, bereme to opravu vážně a nic nenecháváme náhodě. Všechna čarodějňátka musí dokonale ovládat magické formule a zaříkání, protože jakákoliv chyba může mít fatální následky!


Nad vším bdí přísný čarodějnicko-pedagogický sbor ve složení: vrchní čarodějnice Perchta, čarodějka Minerva, čarodějnice Valkýra a kouzelnice Médeia. Musíte uznat, že budí patřičný respekt. Není pro ně vůbec žádný problém udělat z vás třeba mouchu nebo žábu. Ovšem pokud se k nim budete chovat slušně a s úctou, nic se vám nestane.


Čarodějnické odpoledne jsme ve škole zakončili velkolepým ohněm a opékáním pavouků, vlastně buřtíků.

Dámy, nakonec jedno malé varování, nepřehánějte to dnes s alkoholem. Rozptyluje pozornost a hlavně, za volant koštěte nepatří!

Tak já jdu ještě poškádlit ten svůj stroj a odlétám. Večer na viděnou!

Vítek vrací úder

23. dubna 2018 v 12:06 | Vítek |  Články
Ahoj, jmenuju se Vítek, někdy se mi říká i Skřítek, ale moje celé jméno zní Vítek Lesní Král Všech Elfů Skřítek Toho Času Pěkný Kvítek. Rád bych zde vyvrátil některé informace, které o mně šíří moje pokrevní sestřička Verunka.


Tak za prvé, já nemám žádnou kachní farmu, je to jenom pár ptáčků. Chodí pořád za mnou a loudí něco k jídlu. Tak jim šoupnu nějakej ten rohlík. A bylo by nefér nechtít po nich něco na oplátku. Tu vajíčko, tu masíčko. Penězma taky nedisponuju, natož aby si ke mně někdo chodil půjčovat. To ségra, má velkou peněženku a v ní spoustu korun. Neustále mluví o tom, co si ještě koupí. A mně nic, ani sandálky na léto. Fňuk.

Za druhé, Verunka si to vymyslela, protože je to pěkná násoska. Furt něco popíjí a vsadím se, že v tom bude i nějaký alkohol. Kam by jinam chodila na ty svoje bláznivý nápady? Dokonce jí mám i na fotce z restaurace, těch malinovek tam vyžahla alespoň pět. Museli jsme jí s tátou na cestě domů přidržovat, aby neupadla a neudělala nám ostudu.


Ale jinak je Verunka moc fajn sestřička, za žádnou jinou bych jí nevyměnil. Má moc ráda houpačky, stejně jako já, a dokonce si se mnou i občas hraje! Třeba se doma honíme po bytě a hrozně u toho vyvádíme. Rodiče i sousedi jsou z toho určitě na mrtvici. Vždycky když Verunku chytím, tak jí kousnu. Ona u toho tak krásně křičí. Pomóóóc, mááámíííí! Smějící se


Tak vidíte, máme se královsky. Venku už je teplíčko, sluníčko svítí. Ještě kdybych tak rychle nerostl. Všechny ty krásné věci, co jsem rád nosil, už jsou mi malé. Táhne mi na 98 (centimetrů, ne let). No jo, to už vlastně budu "metráček". Naštěstí jenom do výšky. Tak to bylo v kostce asi vše. Přeji Vám hezký týden, přátelé!

POZOR!***VIDEO***POZOR!

12. dubna 2018 v 8:00 | Studio Filousek |  Videa
Pokud Vás současné teploty atakující i 20°C přivádějí k myšlenkám na nadcházející tropické léto, nabízíme příjemné ochlazení, ke kterému se můžete kdykoliv vracet.

Studio Filousek, neustále balancující na hranici tvůrčí existence, sebralo zbytky sil a vyprodukovalo veskrze lidský medailonek o malé dívence Verunce a její vytoužené cestě na ledovou plochu. Natáčení nebylo jednoduché. Několik týdnů početný štáb pracoval i 16 hodin denně v třeskutých mrazech okolo -40°C. Výsledek ovšem (ostatně jako vždy) stojí za to. Tedy minimálně za zhlédnutí. A jako vždy, očekáváme jen kladné hodnocení.


Komentář k videu namluvila sama hlavní protagonistka, jedná se o celosvětovou premiéru. Studio Filousek s ní údajně po výborných zkušenostech plánuje dlouhodobější spolupráci. Máme se tedy snad na co těšit.

Kam dál