Leden 2015

Zrada & pomsta*

24. ledna 2015 v 8:00 | Verunka |  Články
*) Zrada a pomsta, svého času poměrně úspěšný, akční čínský film z 80. let, v originále "Tian guo en chou". Jeden z prvních filmů tohoto žánru, které skutečně za něco stály. Někteří z nás si ho stále moc dobře pamatují (ačkoliv byl v kinech pro mládež nepřístupný).

Zrada a pomsta je ovšem i dnes běžná realita a to v domácnostech se zlobivými tatínky. Tedy u nás doma určitě. ZRADA, byla totiž učiněna na mně a budu to já, kdo se krutě POMSTÍ. Nechápete?

Zkrátka můj tatínek byl neznámým fotografem přistižen při schůzce se svým potomkem v jednom nejmenovaném evropském městě. Přesněji ve "východně" západní části Evropy. Ještě přesněji v bývalé NDR. V Drážďanech to bylo, no!

Stejná postava, chůze, ba i držení těla. Není pochyb o tom, že se jedná o příbuzenský vztah!

Na několika snímcích je zachycen při cestě na schůzku s mladým chlapcem a během ní. Patrně se jedná o následek jednoho z jeho předchozích bouřlivých vztahů. Na celé té věci je nejhorší to, že se tatínek vůbec necítí překvapen a zahanben, ale naopak, doslova září štěstím!

Shodné znaky najdeme i ve tvářích obou mládenců.

Asi Vám nemusím popisovat, jak mě pohled na tyto fotografie zraňuje a jak moc závidím tomu hezounkému chlapečkovi! Proč mi o něm tatínek neřekl? A budou ještě nějací další kostlivci ve skříni? Každopádně, tahle akce určitě nezůstane bez reakce. Můžeš se těšit táto, pomsta bude sladká Mrkající!

Moje skrýš

19. ledna 2015 v 8:00 | Verunka |  Články
Zdravím Vás na začátku nového týdne. Trochu jsme doma o víkendu probírali aktuální bezpečnostní situaci ve světě a u nás, a došli jsme k názoru, že by nebylo od věci se malinko zabezpečit. Rodiče mi tedy postavili kvalitní bunkr, abych se měla kam schovat v případě ohrožení.

Zatím (díky Bohu) taková situace ještě nenastala, ale kdo ví, čeho se ještě dočkáme.

Bunkr je pohodlný na délku i na šířku.Zároveň mi poskytuje i tolik potřebné soukromí.

Bunkr se sestává toliko z jedné místnosti, která však slouží zároveň jako obývák, ložnice i jídelna. Díky jeho lehké konstrukci a moderním materiálům (karbon & kevlar), je možné bunkr kdykoliv rozložit a bez problémů přenést na jiné místo. Bude to velmi praktické například během mých prázdninových přesunů. Pochopte, v mém věku již člověk potřebuje trochu toho soukromí!

Přesto bych Vás ráda někdy pozvala na návštěvu Usmívající se. Už brzy...

Obrázek s bublinou

17. ledna 2015 v 9:00 | Táta |  Bublina
No comment Smějící se


Skrytá kamera

14. ledna 2015 v 8:00 | Studio Filousek |  Videa
Několikrát jste již měli možnost nahlédnout do soukromí malé Verunky a udělat si tak základní obrázek o tom, jak tráví den a částečně i noc. My ovšem nezahálíme a snažíme se maximálně využívat veškeré dostupné technické prostředky. Proto jsme rádi, že Vám můžeme nabídnout dosud nepublikované záběry ze skryté kamery, na kterých je Verunka zachycena při práci. Ano, opravdu Vás zrak nešálí, Verunka se práce nebojí!



Jak jste se mohli přesvědčit, Verunka to někdy opravdu nemá jednoduché. Ale evidentně veškerý pracovní stres zvládá s přehledem. Mohli bychom se od ní učit, co říkáte? Mrkající

P.S. Od koho to ta holka všechno jenom odkoukala? Rozpačitý

Akvárium II

11. ledna 2015 v 8:00 | Verunka |  Články
Je na čase, abych Vám zase něco napsala o té skleněné skříňce u nás doma. Nedávno jsem byla ještě úplné akvaristické ťululum, ale dnes už vím, že chováme neonky, platy, black moly a gold moly. Po dně se trochu zmateně pohybují pancéřníčci a ancistrus (pozor, nejedná se o žádný citrus! Usmívající se). Možná se kvůli Vám časem naučím i všechny ty latinské názvy.

(Shluk neonového bratrstva)(Pancéřníčkova každodenní siesta)

Kromě rybiček je tam samozřejmě i můj kamarád Ráček, odborně rak mexický zakrslý. Je to trochu mrzáček, jelikož mu v dětství jeho kolegové uštípli klepetko a zatím mu nedorostlo.

A právě tenhle Ráček dostal nedávno partnerku, aby si měl s kým popovídat a taky aby neměl stres šiček (viz minulý článek). Zatím se stále oťukávají, ale už teď je patrné, kdo bude doma pánem (vlastně paní). Od té doby, co do akvária dorazila paní Raková, Ráček moc nevylézá a drží se pod kořenem či za břidlicí. Stal se z něho takový ten domácí typ, s bačkorama, u televize. To paní Raková je jako na trní, neustále pobíhá po akváriu a hledá něco k snědku, nebo jen tak šmejdí a provokuje svým pohybem ostatní obyvatele akvária.

(Paní Raková na výletě v Sumečkově)

Zatím to sice tak nevypadá, ale snad se při našem "štěstí" nedočkáme račího potomstva. Kromě šneků a sumečků se nám už v akváriu rozmnožil kdekdo Mrkající. Alespoň je patrné, že v akváriu vládne výborná atmosféra i biosféra! (Stejně jako u nás doma Smějící se).

P.S. Nedávno jsem zaslechla, že tatínek uvažuje o další skleněné krabici pro jakéhosi kraba a krevetky. Těšte se! Překvapený

Úvaha o počasí

8. ledna 2015 v 8:00 | Verunka |  Články
Tak Vám nevím, zbláznila jsem se já? Nebo to počasí?

Už jsem se docela vyrovnala s tím, že letos (zase! Křičící) neproběhly ty vysněné "bílé" Vánoce a my, děti z hlavního města, jsme nuceni prožít zimu tak nějak "na sucho" a lehce nad nulou (myšleno tou teplotní). Jenomže oni už nám zase vyhrožují, že o víkendu přijde jaro. Alespoň co se teplot týká. No můžu se já na něco spolehnout? Vždyť kdo jiný, než my - prckové, potřebuje ke svému zdárnému vývoji pravidelný režim, bez jakýchkoliv nestandardních výkyvů? V kalendáři se jasně píše: jaro-léto-podzim-zima.

Pominu-li fakt, že každý den řeším, co si vzít na sebe (a vy víte, jaká jsem parádnice!), vůbec nevím, co mě venku čeká a jaký si mám připravit program. Trochu stres šiček*, víme?

Tatínek už dokonce (snad ze zoufalství) přinesl domů kartonovou krabici z Lidlu, ve které mě vozí po kuchyni a statečně se tak snaží vytvořit dojem jízdy na saních. (Je milej Mrkající).


Na této fotografii je můj první (a zřejmě na dlouhou dobu i poslední) sněhuláček, kterého jsem postavila s tátou u dědy ve DKnL. V podvečer tam krásně nasněžilo a sníh jsem si užila, že jsem byla mokrá i za ušima. Možná, že Vám přijde trochu smutnej, nebo naštvanej, ale to jenom tak vypadá. Prostě nebyl čas a vlastně ani materiál. Mám pocit, že celkem trefně vystihuje povahu letošní zimy, takovou neurčitou, rozpačitou, na sníh skromnou. Ale zkusme jim (sněhulákovi i paní Zimě) dát šanci!

*) Apropo stres šiček, chtěla jsem napsat stressíček (jako malej stress), ale MS Word to opravil na stres šiček, evidentně se jedná o běžný výraz. Šičky totiž běžně pracují pod tlakem Smějící se. Taky mi chtěl opravit výraz sněhuláček na sněhu láček. Co to jako má být? Mám strach, aby se nám to tu nezvrhlo v intelektuální lingvistický klub! Mrkající


(Jsem zvědavá, jestli se ještě letos svezu na opravdových saních. Ale jestli to počasí ve skutečnosti řídí MS Word... Pánbůh s námi Úžasný).

Hezký leden!

Přírůstek

4. ledna 2015 v 8:00 | Táta |  Články
Nový rok ještě ani pořádně nezačal a už se na nás valí pohroma. Jako otec jsem absolutně zklamal, jelikož jsem neuhlídal jedinou dceru Verunku, která se mi spustila s gumovým Kopacím Míčem. A to po relativně krátké známosti! Zprvu si spolu jen nevinně hráli na hřišti a pak se to stalo.


Spolu s maminkou intenzívně vyjednáme s rodiči Kopacího Míče o podmínkách společného soužití mladých snoubenců a o termínu svatby. Prioritou je v tuto chvíli samozřejmě samostatné bydlení. Kopací Míč preferuje rodinný život ve fotbalové brance, což je pro Verunku trochu nepraktické a tak se schyluje ke kompromisu v podobě dočasného podnájmu v prodejně sportovních potřeb.


Narození potomka očekáváme sice až v červnu, ale i tak jsou na Verunce patrné známky požehnaného stavu. Jak můžete sami posoudit z přiložených fotografií, Verunce tato událost náramně prospěla a celá jenom září. Co se týká jména pro miminko, v tom mají mladí jasno. Chlapeček se bude jmenovat Adidas Míč, pokud to bude holčička, tak Nike Reebok Míčová.

Po Silvestru

2. ledna 2015 v 16:28 | Verunka |  Články
Přeji Vám šťastný nový rok! Hlásím se po Silvestru. Všechno v pořádku, k žádným ztrátám v průběhu oslav nedošlo, ani otrava alkoholem se nekonala. Navíc jsem plná sil a odhodlání do dalších lumpáren v roce 2015.

A ještě něco je jinak v novém roce. Dala jsem si předsevzetí, že se po úspěšném odvykání závislosti na dudlíku postupně zbavím i závislosti na plínkách. Rodiče tak ušetří pár korunek, které mohou použít na nákup pochutin či hraček (samozřejmě pro mě). Mám to ale skvěle vymyšlené, že?

Musím konstatovat, že zatím se mi docela daří, zkouším to současně jak na nočníček, tak i na velký záchod. Jen někdy se stane malá nehoda a já mám trochu mokré kalhoty. Ovšem to doladíme. Dnes se mi dokonce podařilo... Ale o tom jindy!

A jaké předsevzetí jste si dali Vy? Napište mi, víte kam Mrkající.

(Žabák koupelnový - Veronicus latexis)