Květen 2016

Koncem května

28. května 2016 v 15:49 | Verunka |  Články
Tak už jsem zase nemocná. Tentokrát nekašlu ani nesmrkám, jenom se stále hihňám a plazím jazyk na všechno a na každého. Možná jsem si někde čuchla nějaké kytky nebo snědla kouzelnej prášek, kdo ví. Náš nedávný výlet do německé, východně socialistické republiky jsem celý prochechtala. Lidé se za mnou otáčeli a ptali se: "Proboha, was ist das?" A já na to: "No přece psí ocas!" A začali se smát taky...


Dále umím bezvadně koulet očima a předvádět cudnej výraz. Až se mě v Německu ptali: "Wie heisst du?" A já na to: "Verunka". A oni zase: "Fééérunkáá? Was ist das?" Takže jsem musela odpovědět: "Psí vocas, víme?" Jo, v Německu byla legrace a taky tam měli spoustu zmrzlinek, čokoládek a bonbónků. Ale to mi naši nedovolili, prý až nebudu tolik zlobit a začnu poslouchat. A tak zatím poslouchám, kde se co šustne, ale bonbónky nikde Nerozhodný. Jedna velká blamáž.


VERUNČINA BÁSEŇ O ZMRZLINĚ (inspirováno firmou Haagen-Dazs)

Já jen o zmrzlině sním.
Přes den, ale i v noci, když v postýlce spím.
A tak volám: Kupte mi ten zatracenej ice cream!
Sem s ním, ať už si ho konečně sním.
Doufám, že tedy smím. Můžu maminko, tatínku?
Ne? Tak k čertu s tím Smějící se.

--------------------------------

A pořád musím chodit na tu gymnastiku. Prý až do konce června. Hergot, kdo si to vymyslel? Já už to tam nevydržím, raději budu jako kulička. Musíme tam běhat, uklánět se, něčím kroutit doleva a pak hned zase doprava, lehnout si a hned si zase stoupnout. Navíc jsem tam jediná holka a ke všemu nejmladší... To je pech, už se těším, až budu velká a budu si sama určovat, co budu dělat.


Přeji hezký zbytek víkendu a běžte se někam projít, je moc krásně (na osvěžení doporučuji "ajs krým"). A víte, že mi zestárnul tatínek? Už je zase o rok starší (i chytřejší). Za chvíli to čeká mamku Šlápnul vedle.

Špatné dny

18. května 2016 v 13:10 | Verunka |  Články
Ráda bych dnes pohovořila o nepříjemných věcech. Malinko to asi souvisí s aktuálním počasím (nejdřív teplo, potom zima, pak zase teplo). Zkrátka, každý z nás má občas ten den "blbeček". Den, kdy není všechno optimální, práce nejde od ruky, do toho někoho bolí hlava nebo zub. Myslím, že víte, o čem mluvím. A věřte mi, že i já takové dny mívám. Ano ano. To se pak válím po zemi, jsem mrzutá, pofňukávám a nechce se mi nic dělat. Za vším udělá smutnou a bolestivou tečku dřevěná vařečka Plačící.


Ovšem nebyla bych to já, kdybych pro Vás neměla lék na trudomyslnost. Chytněte kamaráda či kamarádku za ruku nebo za nohu a vyražte někam na výlet. Jen tak, vláčkem, autobusem, na kole, s batůžkem. Vždyť ti praví přátelé jsou tu od toho, aby nás vyslechli a pomohli moudrou radou. Já mám pro tyto účely Aničku a Marečka. S každým řeším něco jiného a funguje to!


Nebo si můžete krásně protáhnout tělo tak, jako to dělám já. Pravidelně chodím každý čtvrtek na gymnastiku, kde nás učí pěkné kousky. Rodiče jsou z výuky bohužel vyloučeni - vše probíhá za přísného utajení. Doma pak musím ukázat, co jsem se tam naučila, rodiče to zkoušejí na vlastní kůži a je po blbé náladě. Třeba to u Vás bude fungovat stejně!


A na závěr už jen stručně, co je nového:
  • Už se umím sama a poměrně rychle obléknout, boty zatím jen na suchý zip, tkaničky jsou problém Nerozhodný.
  • Po dlouhém a usilovném snažení se mi daří čas od času cosi vysmrkat do kapesníčku. Je to sice pouze dílčí úspěch, nicméně mě maminka nemusí tolikrát odsávat nudle vysavačem a šetříme tak vysavač i tatínkovi uši Smějící se (hlavně v noci).
  • Také krásně zpívám, hlavně písničky, které jsem se naučila ve školce. Přijďte si mě někdy poslechnout pod naše okénko Rozpačitý.
  • A dnes máme ve školce olympiádu, tak mi držte palce! Překvapený

V Máji

11. května 2016 v 8:00 | Verunka |  Články
Byl slunný den, 11. Máj, lásky čas. Verunčin zval ke čtení blogu hlas...

Hej Vy! Přeji Vám krásnou květnovou středu Smějící se. Den jako z pohádky, že? Sluníčko svítí a hřeje, ale to už vlastně od minulého víkendu. Chtěla bych Vám říct, že se vůbec nenudím. Možná máte pocit, že na Vás kašlu, ale to není pravda. Pro samou zábavu mi nezbývá čas na psaní článků, tak to je. Hodně se toho děje v té naší školičce. Hrajeme divadlo, zpíváme, chodíme na zahradu a taky jezdíme na výlety.

Třeba včera jsme cestovali v krásném červeném autobuse do Šestajovic, do svíčkárny. To byla výprava, povoz plnej prcků a pár dospělých. Jedna holčička dokonce blinkala, jinak bez problémů. Cestu jsme si krátili zpěvem Nevinný.

V Šestajovicích si kromě svíček můžete vyrobit i čokoládu nebo třeba knoflík pro maminku či mýdlo pro tatínka. Konečně výlet na úrovni, na který jsem dlouho čekala Překvapený. Bohužel se mi nepodařilo pořídit žádné fotografie (přeci jenom jsem ještě malá) a tak musíte zapojit vlastní fantazii. Odkaz zde

Fotografie s mojí kamarádkou Aničkou. Pořízena byla ve školce (ta fotka, Anička byla pořízena jinde), ještě v době ledové, to proto jsme tak nabalené. Naštěstí funkční oblečení a obuv s membránou. Takže pohoda...Fotografie s neznámou italskou herečkou. Teda Vy jí možná znáte, já ne. Pořád se se mnou chtěla fotit a volala "cuore mio", tak jsem jí vyhověla. Foceno u draka, taky ve školce...

Jak už jsem zmínila dříve, ve školce i trochu divadelničíme. Naposledy jsme pro naše maminky sehráli literárně-hudební pásmo k jejich svátku (Den matek-poznámka autora). Básničky, písničky, scénky, humor a politická satira. To je přesně to, co naše mamičky potřebují.

Verunka je na snímku pro lepší orientaci označena šipkou. Právě se hraje jedna velmi známá píseň na dřívka. Ačkoliv se nejedná o nijak složitý hudební nástroj, skupinka vlevo se není schopna dohodnout na prstokladu... Skupinka napravo od Verunky tvoří druhý hlas neboli "ťuky ťuk" doprovod. Jde jim to skvěle.

Jenom blázen by zůstával doma, když je tak luxusní počasí. Taky je pravda, že si občas ráda zamlsám a proto... Musím to svoje tělíčko přinutit k pohybu. Chodím, běhám, jezdím na kole, učím se maďarsky, hraju závodně domino. Ne, to sem nepatří. Ale pohybu mám dost!

Musím se Vám pochlubit se zbrusu novou kšiltovkou. Byl to trochu boj, než jsme našli tu pravou. Znáte ten vtip o holčičce s velkou hlavou? Smějící se Na čepici je napsáno "FREE LIKE A BUTTERFLY". Nevíte, co je to ta máselná moucha?Když se udělá hezky, tatínek jde vyvenčit pejska na dětském kole. Má ovšem velmi krátké vodítko. Pejsek je pro všechny případy vybaven ochranou přilbou... V pozadí krásné tulipány, které rozkvetly jen pro tuto příležitost!

Jestli Vám toho přišlo málo, tak si uvědomte, že já u toho ještě rostu! A ani mě to nebolí. A rostu i cestou ze školy školky.

---Čauves---