Červen 2017

Vysvědčení

27. června 2017 v 8:00 | Verunka |  Články

Tento týden nám končí školní docházka a děti ve školách dostanou jakýsi účet bez hostinského, neboli vysvědčení. Možná se Vám to nelíbí nebo s tím nesouhlasíte, ale to jak to všechno, co proti tomu můžete dělat.

My, děti ze stanice K podjezdu, bohužel žádné papírky od paní učitelky nedostaneme (ba ani lístek z EET kasy) a tak jsem požádala o takové virtuální vysvědčení mé nejbližší...


Jako první přišel na řadu tatínek: "Verunka je velice krásné, chytré, šikovné a pracovité děvčátko. Někdy dokonce mé otčí oči zaplaví neutuchající příval slz, že mě potkalo takové štěstí a to děvčátko se narodilo právě mně, tedy nám. Ovšem ani ten nejlepší motor nemůže jet stále na plný výkon a tak i Verunka má své lepší a horší dny. A den začíná ránem, to je někdy problém. Tedy konkrétně dostat Verunku z postýlky. Ne vždy se to podaří včas a potom nezbývá čas na ostatní maličkosti, jako je snídaně, čištění zoubků či oblékání. Ale musím uznat, že do školky jsme zatím dorazili vždy včas. ZATÍM!

Jako příčinu všech těchto problémů vidím pravděpodobně špatnou večerní přípravu na odchod do postýlky. Neustálé (Verunčino) vymlouvání se na hlad, žízeň či dožadování se hlasité četby vede k pozdní večerce a spánkovému deficitu. Každopádně, během dne Verunka vše vykompenzuje svojí laskavou povahou a bujnou fantazií.

Moje hodnocení, příprava na odchod do postýlky 3-, vstávání a příprava na odchod do školky 4, osobní hygiena 2-, komediální talent a bujná fantazie 1, základy vaření a kuchyňské práce 1.


Jako další přišel na řadu, trochu netradičně, bráška Vítek: Velunka je můj největší milášek, hezky si se mnou hlaje (plavda, mohla by i tlochu častěji), pelfektně mě umí lozesmát a klásně zpívá. Na lozdíl od ostatních soulozeneckých dvojic mě vůbec nebije ani jinak neubližuje. Dokonce mi někdy půjčuje svoje hlačky. Ale pokakanou plenku vyměnit neumí. Já, Vítek, hodnotím takto: povinná péče o blášku 1, nepovinná péče o blášku 1, lozesmívání blášky 1*, přebalování plenek 3-.


Bráška se tedy na rozdíl od tatínka moc nepochlapil, ale to se dalo čekat. Prostě cejtí do budoucna konkurenci. Abych si trochu spravila náladu, zašla jsem za svojí milovanou maminečkou. Maminko, jak ty mě ohodnotíš?

Musím bohužel souhlasit s tím, co napsal tatínek. Ještě přidám, že Verunka už umí pěkně odmlouvat a rozčilovat se jako čertík Bertík. A možná někdy až zbytečně kvůli věcem pláče. Na druhou stranu to také nemá jednoduché. Bráška Vítek nás s tatínkem stojí spoustu času a sil, které bychom jinak rádi věnovali právě Verunce. Ale tím si prošla většina z nás, že?

Jsem hrozně ráda, že ve Verunce začínám mít spojence i co se týká ženských záležitostí. Myslím tím hlavně módu a všechno, co s tím souvisí. Verunka je velká parádnice a před zrcadlem tráví hodně času (stejně jako já), tak jí to někdy pochvalte. Co ovšem musím opravdu vyzdvihnout, jak krásně Verunka zpívá a maluje. Při zpěvu se doprovází na rozmanité hudební nástroje a ve školce sochá výrobky, jako na běžícím páse.

Mamka hodnotí: móda a kosmetika 1, nakupování a pohyb v obchodních centrech 1, hra na flétnu 1*, výtvarná výchova 1*, chování 2 (to za to zlobení a odmlouvání).


Tak já nevím, lidi. Trochu se to nějak zvrtlo, co ta dvojka z chování? V mým věku? A dokonce je tam i jedna čtyřka. Zasloužím si ještě vůbec to velké lízátko? A pokud ano, kdo mi ho koupí? Vždyť doma mi sladkosti odpírají, prý je to nezdravé, hlavně pro moje zoubky. Tak snad trocha zeleninky? Květáček, brokolice, dušená mrkvička? Doufám, že si to příští rok všechno opravím, aby tam byly jen samé jedničky!

A co si o mě vůbec myslíte vy, čtenáři? Strašně ráda bych slyšela něco pozitivního... Čekám.

Smíchov v Nuslích

18. června 2017 v 8:00 | Verunka |  Videa
Je to zkrátka stará vesta, že smích je kořením života. A kudy teče, tudy léčí. No, tak to u nás doma někdy vypadá jako u báby kořenářky nebo v léčebně. Nevěříte? Nabízím zbrusu nový počin Studia Filousek. Ti později narození už asi neví, co či kdo to vlastně je, tak to je mi jich vážně líto. Ale jak říká sama velká Bible: "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno." Zkuste samostudium tohoto blogu Smějící se.

Tradičně se nejedná o prosté home video, ale o malou artovku. Na vlastní oči se můžete přesvědčit, jaký je můj bráška Vítek raubíř. Za dlouhých zimních večerů spolu vedeme nekonečné debaty o tom, kdo koho vlastně rozesmává*. On mě nebo já jeho? Každopádně se malinko ztrácím v tom, kde bydlím. Na Smíchově či v Nuslích? Ups... Překvapený Ať Vám následující video dělá radost za chmurných dnů i v těžkých chvílích.

(* chtěla jsem napsat rozesmívá, ale bylo to vyhodnoceno jako chyba. Zní to strašně, co?)



Gratulujeme

15. června 2017 v 11:01 | Rodiče |  Články
Milý Vítku,

přejeme ti všechno nejlepší k tvému prvnímu svátku. Málem bychom na tebe úplně zapomněli. Přece jen je to pro nás ještě horká novinka. A tak si budeme pamatovat, že po narozeninách dědy Jeffa má svátek Vítek Kvítek!


9+1

7. června 2017 v 8:00 | Vítek |  Články
Ahoj, tady je Vítek.

Máte pocit, že dnešní den je úplně obyčejný a bezvýznamný, prostě jeden z mnoha, jakých jsou v životě tisíce? Rád bych Vás vyvedl z omylu. Dnešní den je jedinečný tím, že 9+1=10. Pořád nic? Tak začneme tou devítkou, nabízím koláž devíti fotografií z mého vývoje:


(A desátou fotografii, čerstvou, včera pořízenou, najdete o pár řádků níž.)

Správně. Dneska je mi přesně deset měsíců. Já vím, pořád to není celý rok. I táta by řekl, že chlazená dvanáctka strčí jakoukoliv desítku do kapsy... Ale mně se desítka líbí a chci si jí oslavit. Cejtím, že už jsem velkej kluk. Jasně, pivo mi ještě nenalejou a do kina na filmy pro dospělý mě taky nepustí, jenže...

Zkrátka, když jste v životě pořád hrozně mrňaví, dokonce ze všech nejmenší, tak jste rádi za každou příležitost, kdy můžete povyrůst. A to je právě dnes. Tak mi to přejte. Vždyť i prstů na rukou je deset, to už vím! Smějící se


Tákže milánkové, příští měsíc si dáme pauzu a já se Vám ozvu zase na 1. narozeniny. Tímto předávám slovo své drahé sestričce Verunce. Mějte se famfárově! Mrkající

Červnový raport

3. června 2017 v 11:21 | Verunka |  Články
A máme tu červen! Ve čtvrtek byl navíc Mezinárodní den dětí a u nás ve školce jsme celé dopoledne sportovali a soutěžili v různých disciplínách. Bylo vítězů, ale nikoliv poražených. Krásně jsme si to užili a to nás na konci měsíce ještě čeká výlet za hodnými včelkami na Karlštejn.

Hodné jsou proto, že mají rády malé děti a nepoužívají žihadla ani v případě velkého rozčílení. Tedy jejich rozčílení. My, děti, se zpravidla rozčilujeme jen v přítomnosti rodičů. Jsem moc zvědavá, jestli mě některá ta potvora bodne. Hodně spolíhám na svoje přesvědčovací schopnosti, tak snad se to obejde bez žihadel.

(Zasejc jsem si nechala něco namalovat na ksichtík, však víte, jak to miluju!)

Jinak jsem moc ráda, že už je venku takové teplíčko a já můžu neomezeně konzumovat všelijaké mražené pochoutky. Vždyť to mám napsané i na tričkách: I DREAM OF ICE-CREAM nebo ICE-CREAM KISSES. Rozhodla jsem se, že letos ochutnám všechny zmrzliny, nanuky a polárkové dorty, které se u nás v okolí prodávají. Od Vánoc jsem naspořila nějaký ten peníz, no bude to něco málo přes dvě stovky, tak doufám, že to bude stačit...

(Mlsáme s kamarádkou Aničkou. Sdílí se mnou nadšení pro zmrzlé čínské pandy. Chutnají skvěle!)

Malý Vítek zatím papá a roste, no a příští středu oslaví již desáté jubileum. Připadá mi to jako by to bylo teprve včera, když Vítka rodiče přivezli z porodnice a už to bude za 2 měsíce rovný rok! Jen doufám, že se Víťa do oslavy svých narozenin naučí alespoň sedět. Zatím to vypadá, že z něj bude věčnej ležák.

(Vzácný exemplář Vítka křupinkového - Vitus puffus. Zde mladý, ještě nedospělý samec)

Co je však pro nás doma velmi nepříjemné, že se Vítek rozhodnul vyhlásit válku spánku. Bojuje s ním všemi možnými dostupnými prostředky. Posuďte sami, pondělí - budíček ve 4:30, úterý v 5:00, čtvrtek první budíček v 1:30 a další ve 4:55, pátek v 5:30, v sobotu (zaplať pánbůh) jen v 6:00. Mezi to samozřejmě nepočítám takové to drobné noční zakňourání, vyžadující pohlazení či nasazení dudlíku.

Během dne potom Víťa spí jen dopoledne, odpoledne už spánek důrazně odmítá a je značně podrážděný. Nejhorší situace je večer před krmením, kdy Vítek pouze leží na břiše jako ryba a vříská. Připisujeme celou situaci nenadálým vysokým jarním teplotám a doufáme, že s jejich odchodem se vše vrátí do normálu.

Tak to jen tak pro začátek června, zase se ozvu, kdyby se dělo něco mimořádného. Verunka Líbající

P. S.
Jinak s Víťou stále čekáme na dárky od Vás ke Dni dětí. Zatím nic nedorazilo, tak snad budou ještě na poště. Já to vydržím, ale co Vítek? Nevinný