Něco o Vítkovi

31. července 2017 v 17:06 | Verunka |  Články
Můj brácha Vítek je zcela určitě písečný typ. Písečák, pískař nebo taky pískoň. Že jste o nich dosud nic neslyšeli? S městem Písek to nemá nic společného. Je to totiž patologická posedlost jistým sypkým materiálem. Prostě vám to nedá a musíte uhánět na nejbližší pískoviště a v pokročilejším věku dokonce na nějakou poušť, nejlépe na Saharu či Kalahari.


Bohužel, tito lidé jsou v podstatě chudáci. Neboť aby byli neustále v kontaktu se svým oblíbeným materiálem, sypou si ho, kam jen můžou. Do tašek, za tričko, do kalhot, do bot, pod čepici, ale dokonce i do nádrže automobilu. Vrcholem jejich podivného lopocení je, když se mohou naložit do vany plné písku, kde se zahrabou až po uši.


Někteří pískaři dokonce svůj posvátný materiál konzumují. Z počátku je to trochu nepohodlné, ale po čase si zvyknete. Stejně jako můj bráška, který měl nedávno příležitost pochutnat si na první porci letošního čerstvého písečku. Možná na těchto fotkách nevypadá úplně spokojeně, ale to bylo způsobeno velkým vedrem a suchem. Vítek zkonzumoval rovné tři kyblíčky. A pokud si právě pokládáte otázku, co na to jeho zoubky, musím vás ujistit, že všech pět zůstalo bez poškození.


Co je však horší a neodpustitelné, že někteří lidé si pískaře při jejich svačince fotografují nebo si s nimi dokonce pořizují tzv. "selfies". Lidská chamtivost a nerespektování svobody druhého způsobují, že kontakt s těmito plachými jednici je stále vzácnější, až téměř nemožný. Pokud byste chtěli Vítkovi udělat radost, kupte mu nějaký ten pytlík písku (nejraději má kačírek) a zašlete mu ho k nám domů. Určitě bude mít velkou radost!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama